Pandora náramky

Pandora náramek je jedním z nejoblíbenějších šperků vůbec. Našel jsem však levnější podobu, která vypadá velmi podobně. Pravda není ze stříbra, ale našel jsem i z takové z chirurgické oceli. A chirurgická ocel vydrží o dost více než stříbro. Zkuste se podívat na odkaz a třeba si nějaké vyberte. Já osobně jsem pro přítelkyni také nějaký koupil. Je to super dárek, navíc si tam můžete snadno dokoupit i korálky, klidně originální. Záleží na Vás.

Braillovo písmo

Brailleova abeceda je dnes známá jako písmo pro nevidomé . Málo se však ví ,že autorem byl dvanáctiletý chlapec .Jmenoval se Louis Braille ,a přišel o zrak v pouhých pěti letech ,díky neštastné náhodě .Vrazí si totiž v otcově dílně šídlo do oka.týdny agonie přežije ,ale do dvou let úplně oslepne. Ačkoliv se mu rodiče snaží pomoci , jak jen je v jejich silách , lékaři považují jeho stav za beznadějný .Chlapec navzdory svému neštěstí navštěvuje obecnou školu ve svém rodišti Coupvray ,a učí se pouze odposlechem .Díky své inteligenci a vydatné pomoci rodičů ,získává stipendium na Národním institutu pro nevidomé v Paříži .Tam poprvé přijde do kontaktu s písmem pro nevidomé , tzv. Hauyovo písmo ,kterým je také  napsáno několik svazků ve školní knihovně . Jejich čtení je ale obtížné, proces tvoření těchto knih zahrnuje vytlačování písmen do mokrého papíru . Školu však navštíví Charles Barbier ,je to voják a vynálezce tzv. nočního písma . To se skládá ze soustavy vytlačených teček. Chlapec je tímto nápadem fascinován ,a během dvou let písmo nejen vylepšuje ,ale i upravuje i pro zápis not a dokonce matematických výrazů .Také se stává pomocným učitelem institutu a výborným hráčem na cello i varhany. Institut však jeho snažení a vynálezy nijak nepodporuje  a když jeden z ředitelů doktor Pignier přeloží knihu o historii do Braillova písma ,je z institutu vyhozen .Sám Luis se již uznání svého slavného vynálezu nedočká . Než je jeho soustava teček a mezer na nátlak studentů uznána  ,ukončí jeho mladý život tuberkuloza .

Jack Rozparovač

Je to přesně 128 let , kdy v Londýně začal řádit smutně proslulý sériový vrah ,Jack Rozparovač .Začalo to jeho nejznámějším případem 1. září 1888 .Na zemi vedle kaluže leželo tělo ženy ,která měla na obličeji  samé podlitiny ,na krku a spodku břicha řezy nožem .Podle úsudku lékaře byla zabita člověkem se znalostmi anatomie . Případy tohoto vraha se staly smutně populární , byly o něm napsány knihy ,a natočeno spousta filmů . O jeho obětech se zrovna mnoho nevědělo , kromě toho ,že byla jejich těla zohavena a orgány vyříznuty ,snad jen to ,že je spojovala chudoba a prostituce .Jedna z ubožaček byla Mary Ann ,dcera zámečníka Walkera.V 19 .letech se provdala za dělníka z tiskárny Wiliama Nicholse . Porodila mu celkem pět dětí. Dělnická čtvrt ,kde rodina žila,byla drsným místem ,kde převládala chudoba. Manželství Mary se rozpadlo .Její otec svaloval vinu na Nicholse ,že Mary opustil kvůli její sestře ,ten se však bránil ,že je Mary za dobu vztahu již několikrát opustila. Potýkala se s problémem alkoholismu  ,děti zůstaly se svým otcem ,který  ještě Mary posílal peníze ,dokud nezjistil ,že se žena živí prostitucí . Ta se potuluje po ulicích a chudobincích ,a ani pomoc jejího otce ji nedokáže pozvednout ode dna.I když ten si ji nastěhuje k sobě ,brání ji v hospodských pitkách a v prostituci ,ale  je tak závislá ,že pije i doma .Nakonec od něj odchází a opět končí na ulici .Když jde od“ kunčafta“ opilá ,její další zákazník je bohužel nám známý vrah .

Richard Arwright – král bavlny.

Původně byl holičem a parukářem . Začátky nebyly pro něj lehké . Číst a psát ho naučila jeho sestřenice , protože rodiče neměli peníze ani na obecné vzdělání .I když se úspěšně  vyučil ,v otcově krejčovské dílně byl zaujat látkami a jejich výrobou .Ve 23 letech se oženil ,jeho žena však po roce manželství zemřela. Richard , zdrcený její smrtí ,se rozhodl rázně skoncovat s chudobou ,spočítal  peníze z prodeje paruk a založil svoji společnost .Výhodou jeho předešlých cest po Anglii bylo ,že poznal mnoho zkušených krejčích a  chtěl posunout řemeslo svého otce někam dál ,než na rukodělnou práci .Zalíbil se mu vynález spřádacího stroje Jamese Hargreavese a strávil leta jeho přepracováváním a zdokonalováním. Jeho první dílna využívala konskou sílu ,později přešel na vodní pohon ,a nakonec i na parní stroj .Obsluha těchto strojů byla jednoduchá , že ji mohly vykonávat i děti ,které tak přispívaly do rodinného rozpočtu ,a na druhé straně ušetřil na mzdách nekvalifikovaných dělníků. Bylo zde  však mnoho zlých nehod a dokonce i amputací ,pracovalo se až 13 hodin denně. Arkwrightův zlozvyk půjčovat si cizí nápady ke svému prospěchu měl za následek zrušení jeho průmyslových patentů . V té době byl však už ale velmi bohatý člověk ,jehož jmění činilo po smrti asi půl milionu liber šterlinků ,což je v přepočtu na dnešní kurzy asi dvě stě milionů liber .Nejznámější byl jeho vynález mykacího stroje, který umožnoval automatické rozvolňování příze na jednotlivá vlákna .Tak si splnil svůj dávný sen ,že unikl během svého života chudobě .