Brailleova abeceda je dnes známá jako písmo pro nevidomé . Málo se však ví ,že autorem byl dvanáctiletý chlapec .Jmenoval se Louis Braille ,a přišel o zrak v pouhých pěti letech ,díky neštastné náhodě .Vrazí si totiž v otcově dílně šídlo do oka.týdny agonie přežije ,ale do dvou let úplně oslepne. Ačkoliv se mu rodiče snaží pomoci , jak jen je v jejich silách , lékaři považují jeho stav za beznadějný .Chlapec navzdory svému neštěstí navštěvuje obecnou školu ve svém rodišti Coupvray ,a učí se pouze odposlechem .Díky své inteligenci a vydatné pomoci rodičů ,získává stipendium na Národním institutu pro nevidomé v Paříži .Tam poprvé přijde do kontaktu s písmem pro nevidomé , tzv. Hauyovo písmo ,kterým je také  napsáno několik svazků ve školní knihovně . Jejich čtení je ale obtížné, proces tvoření těchto knih zahrnuje vytlačování písmen do mokrého papíru . Školu však navštíví Charles Barbier ,je to voják a vynálezce tzv. nočního písma . To se skládá ze soustavy vytlačených teček. Chlapec je tímto nápadem fascinován ,a během dvou let písmo nejen vylepšuje ,ale i upravuje i pro zápis not a dokonce matematických výrazů .Také se stává pomocným učitelem institutu a výborným hráčem na cello i varhany. Institut však jeho snažení a vynálezy nijak nepodporuje  a když jeden z ředitelů doktor Pignier přeloží knihu o historii do Braillova písma ,je z institutu vyhozen .Sám Luis se již uznání svého slavného vynálezu nedočká . Než je jeho soustava teček a mezer na nátlak studentů uznána  ,ukončí jeho mladý život tuberkuloza .